Hýbnete se tak, že vás možná z počátku bude bolet celé tělo. Ale odměnou pro vás bude příjemný pocit z toho, že jste pro své tělo udělali něco dobrého, a ještě na čerstvém vzduchu. A váš bankovní účet to rozhodně nezruinuje. Zažité mýty vyvrací Juraj Werner, viceprezident České golfové federace.
Pro koho je vlastně golf vhodným sportem?
Pro každého, kdo chce překonávat své limity, chce soutěžit na čerstvém vzduchu a taky pro ty, co chtějí udržovat a budovat sociální vztahy, kdo miluje fair play. A to bez rozdílu věku. Jsem přesvědčen, že tohle o svém sportu nemohou prohlásit zástupci mnoha sportů. Jako důkaz nechť poslouží 60 miliónů golfistů na celém světě od dětí do pozdního seniorského věku.
Tak mne přesvědčte, kde a jak mohu začít?
Možností je mnoho. Prostor v novinách by rozhodně nestačil pro vyjmenování všech možných míst. Nicméně, v České golfové federaci letos jsme spustili platformu Bav se golfem. Na stránkách www.bavsegolfem.cz najdete možnosti, jak a kde s golfem začít. Hřiště a kluby zde informují zájemce o pořádaných dnech otevřených dveří, různých kurzech a dalších aktivitách. Vřele tu stránku doporučuji. Najdete tady i odpovědi na časté otázky okolo golfu a jeho u nás mírně pošramoceného image, jak se moderně říká. Ve skutečnosti jsou lidé pod vlivem mýtů, které zde vyvracíme. A když se poučeni vydáte ven, tak začínejte na cvičných loukách. Říkáme jim driving range. Nebo taky levných devítijamkových hřištích. Jsou super a je tam skvělá atmosféra. Začínejte ve skupině, s kamarády, rodinou, kolegy. Hecujte se, hrajte si, ale netlačte na pilu.
Pojďme tedy zkusit ty mýty vyvrátit. Jaké vybavení potřebuji do začátku?
Začnu krutou pravdou. Golf je hra, kterou se musíte nejdříve naučit hrát, abyste si mohli zahrát. Je to jako s hrou na hudební nástroj. Mluvím o golfovém švihu. Právě tato výzva nás na golfu láká. Zvládnout nejdříve švih, pak hrát a mít lepší a lepší hendikep. Češi jsou velice soutěživý národ a právě tato výzva je láká. No a na učení švihu vám stačí jedna hůl. Na recepci golfového hřiště vám ji půjčí nebo si ji můžete koupit. Chtějte „sedmičku železo“ nebo taky „osmičku“, to je jedno. Na green potřebujete „patr“. To vám stačí. Necháte tam tisícovku a máte vystaráno. Pokud chcete celý set, tak potřebujete něco od sedmi tisíc korun. Na dovysvětlení, patr je ta hůl, kterou se míček kutálí do jamky. Všemi ostatními holemi míč letí vzduchem.
Co vše mě čeká, než mě někdo pustí na hřiště?
Na některých hřištích vás pustí bez toho, že by se na vás na cokoliv ptali. Pokud tedy zaplatíte. Nestojí to mnoho. Devíti jamkové hřiště za 300–400 korun nebo jednotlivá hřiště mají takzvané akademie, což jsou zmenšená hřiště. Musíte splnit pár jednoduchých podmínek. Hřiště neničím, okolí neubližuji a nezdržuji. Tyto věci by měl začátečník ovládat. Jsou předmětem golfové etiky a na hřišti je najdete v provozním řádu. Pokud je začátečník neovládá, tak si může svou první hru pěkně zkazit. Proto je lepší v klubu vyhledat hráče, kamaráda, který s vámi hřiště projde. Nebo se ptát po garantovi. To je určený člověk na hřišti. V klidu s vámi hřiště projde a vysvětlí vám esenciální věci z etiky, pohybu na hřišti a rovněž pravidla. Může vám vystavit osvědčení o hře, a dokonce vám může navrhnout hendikep, zpravidla 54. Ten vám do registru ČGF zapíšou ovšem až po vstupu do klubu. Toto osvědčení vám však otevře dveře na hřiště.
O golfu se traduje, že jde o sport pro horních pár tisíc. Je skutečně tak nákladný?
Je to mýtus. Plyne z toho, že golf u nás zatím nemá tradici. První hřiště se stavěla s velkými nesnázemi a za drahé peníze. Jako každé novinky se ho chytali i lidé, kteří hledali pouze výjimečnost, a ne pravou podstatu této krásné hry. Ale to bylo ve všem – zlaté řetězy porevoluční doby zůstaly raperům, squash zlidověl, plochá obrazovka je dnes samozřejmostí, no a kolo můžete mít taky za 200 tisíc a ve skutečnosti vám nepomůže. Je to jako ve všem. Snobové jsou všude. Věřte, že většina golfistů jsou sympatičtí lidé. Mají ale něco společného, jsou cílevědomí.
A o jakých částkách se tedy bavíme?
Roční hrací poplatky se pohybují okolo čtrnácti tisíc korun. Někde podstatně méně. Maximum je, myslím, třicet tisíc. Za to můžete v Čechách podle klimatických podmínek neomezeně hrát asi 250 dnů v roce. To je super výhoda golfu. Hrajeme prakticky celý rok. Ale abych byl upřímný je tady ještě jeden zádrhel. Kluby vyžadují i jednorázové vstupní poplatky. To je bariera. Nemusíte však vstupovat do drahého klubu, a jsou kluby, které mají různé programy, které je zmírňují nebo dokonce ruší. Vstupní poplatky byla chyba, která nás stála spoustu hráčů.
Hole? Už jsem řekl, kompletní set od sedmi tisíc. Že hole, které vám prodejce vybere na míru, stojí od čtyřiceti tisíc výše? Je to jako s tím kolem. Důležité je umět do toho šlápnout. V našem případě švihnout. Dovoluji si tvrdit, že set holí s bagem za dvacet tisíc vám vydrží deset let.
Zažitá představa o golfu je rovněž ta, že to vlastně není sport – jak moc se při golfu člověk hýbe, kolik toho nachodí, co vše při něm protáhne a procvičí. Jaké má obecně zdravotní přínosy?
Skvělá otázka. Je to sport, nebo hra? Na světě se o tom popsalo tolik papíru, že si to nedovedete představit. Myslím si, že právě proto je golf kouzelný. Pro někoho hra, pro někoho sport. Fakt je, že při hře na osmnáct jamek ujdete asi dvanáct kilometrů, docela ostrým tempem. Mezi tím se soustředíte. Na dlouhou ránu, ale taky na pat, který má dva metry, ale v ostrém sklonu. Přemýšlíte: Zahraju 150 metrů přes ten rybník, nebo si přihraji před a budu hrát na jistotu? Ano, je to hra taktická plná soustředění před ránou i na ránu samotnou. Úžasné. Přestavte si, že tohle můžete dělat od deseti let do smrti. Víte, že golf je jedna z nejlepších preventivních činností na Alzheimerovu nemoc? Spojení pohybu a mentálního zapojení vás pohltí. Dokonalý relax.
Jsou lidé, kteří potřebují energický pohyb. Co jim může golf nabídnout a dát?
Taky dobrá otázka. Původně jsem hrál tenis, trochu závodně. V pozdějším věku jsem hledal alternativní sport, neboť lepší nechtěli hrát se mnou a s horšími se zase nechtělo mně. Kamarád řekl golf, a bylo. Díky handikepu můžete hrát prakticky s kýmkoliv. Bez rozdílu výkonnosti. Systém hendikepů vás srovná a zápas může být vzrušující. Ano, je to vzrušení. Stojíte nad míčkem a je jenom a pouze na vás, jak ten míč zahrajete. To je výzva. Ale vrátím se k otázce otázkou. Co přivedlo Ivana Lendla ke golfu? Výzva. Zlepšit se, porazit kamaráda, zabavit se, být na čerstvém vzduchu, zapomenout na běžné starosti. To stejné platí o takových adrenalinových sjezdařích, jako jsou Ondra Bank nebo Krištof Krýzl, kteří golf hrají. Mohli bychom sepsat dlouhé seznamy adrenalinových sportovců hrajících golf. Obecně platí. Golf je nejčastějším alternativním sportem vrcholových sportovců. Proč? Neboť jim do konce života přináší výzvy bez ohledu na jejich fyzickou kondici a absolutní výkonnost. To je klíčová premisa.
Mluvil jste o soutěživosti Čechů, to podepisuji. Mohou se zájemci účastnit nějakého turnaje rekreačních golfistů?
Samozřejmě. Klání golfistů jsou dvojího typu. Hrajeme-li jamkovou hru, soutěžíme přímo se svým spoluhráčem, kdo vyhraje více jamek. Je to souboj. Toto je historicky základní formát hry. Má své modifikace i pro čytři hráče. To je důležité, neboť skupina, která hraje, spolu může mít maximálně čtyři hráče. Druhou variantou je hra na rány. Soutěžíte se všemi hráči, kteří turnaj hrají. Prostě hrajete, sečtete rány a z výsledku odečtete svůj hendikep. Tento typ je pro slabší hráče náročný, a proto se modifikoval do takzvaného Stablefordu, kde se rány přepočítají na body. Podstatou je, že při určitém počtu ran získáváte nula bodů, tudíž nemusíte jamku dohrát. Dnes je to nejrozšířenější formát hry.
A kdo může tyto turnaje hrát. Každý, kdo je členem klubu, tudíž je veden v České golfové federaci a má hendikep. To je zažitá praxe u nás. Mrzí mne, že jsme nenaučili hráče hrát i turnaje, kde se hendikep neupravuje. Kde se hrají různé zábavné formáty hry. Ztrácí se tím zábava na úkor sportovního pojetí hry.
Co byste vzkázal lidem, kteří o golfu začínají uvažovat?
Hrajte golf, přemýšlejte jako golfisté. Naši společnost to může hodně obohatit. Nehledejte na něm to špatné, ale to dobré. Přeji vám hezkou hru.