Švih dnešních golfistů pracuje perfektně připravený stroj a jaho hnacím motorem je střed těla. Umíte-li jej správně využít, dokážete atakovat i třísetyardovou hranici, třebaže se nepyšníte učebnicovým švihem.

---

1. Jako pružina
Všimněte si, jak mám paže natažené a jak se horní část trupu vytáčí do nápřahu. Páteř se přitom nevychyluje a osa zůstává stále nad míčem. Takto vznikající pnutí mezi horní a dolní částí těla, podobné jako při napínání pružiny, generuje energii a podporuje rychlost rotace trupu.
Zrychlení míči při zásahu udělím postupným zapojováním paží do úderu. Dobře se podívejte, v jaké pozici je šaft hole v momentě, kdy ji spouštím dolů (výřez). V tom chybuje drtivá většina amatérů, když hůl nechají spadnout. Tím se však připraví o podstatnou část energie, která je pro dosažení potřebné délky nezbytná.

2. Přenos váhy
Podívejte se, jak mám tělo zeširoka otevřené, jakmile se střed těla (sledujte můj pupík) postupně otáčí směrem na zvolený cíl. Váha se přenáší na přední nohu, hlava však stále zůstává za míčem. Opět jasný důkaz toho, jak se tělo otáčí při švihu kolem osy.

3. Příkladný finiš
Celý pohyb musí být plynulý, a to od začátku do konce. Nesnažte se trhavě zrychlovat. Jen málokterý amatér dokáže vyvinout stejnou rotační rychlost jako špičkový profesionál, spoléhejte proto pouze na své vlastní tempo. Jestliže budete při úderu nadměrně zapojovat paže, aniž by s tím korespondovala práce boků, ztratíte přesnost, a v důsledku toho i délku.
Známkou plynule provedeného pohybu, při kterém na sebe jednotlivé fáze navazují, je dokonalý finiš. V závěrečné fázi by vaše tělo mělo mířit vlevo od cíle. Ideální je, pokud v této pozici dokážete po úderu ještě krátce setrvat.

(článek "Tom Lewis: Připravte se a palte" vyšel v časopisu Golf)