Učení je základem jakékoliv aktivity. A naučit se učit se využijeme ve všech aspektech života, nejen v tréninku. Pojďme se spolu podívat na fázový model učení. Jak funguje a jak ho použít k vlastnímu zdokonalení, na golfovém hřišti i mimo něj.

---

Mnozí z nás jistě chtěli odejít z tréninku poté, co jsme se pustili do změny a nedařilo se nám trefit míček lépe. Ale vytrvali jsme. Už totiž víme, že výsledek se nedostaví okamžitě. Vyžaduje to opakování, dokud se nový koncept, pohyb nebo dovednost nezapíše do podvědomí a my už nad tím nemusíme přemýšlet – tomu se říká trénování.

Tiger Woods je na tom stejně jako vy
Trénink je ten nejefektivnější způsob učení. Změna jednoho aspektu švihu se ale odrazí i v jiných oblastech. Chce to tedy čas, než do sebe všechna kolečka zapadnou a strojek začne fungovat jako celek. To znamená, že vědět jak trénovat, je pro vás stejně důležité, jako vědět co trénovat.
Tiger Woods jednou řekl: „Nejprve musím chápat, co mám dělat. Potom to vypadá lépe, lépe to cítím, následně to lépe funguje na tréninku, pak na hřišti a nakonec na turnaji." Popsal také jednu ze základních teorií v učení – fázový model. Sportovní psychologové mu říkají kognitivní, asociativní, autonomní, ale učené termíny nejsou důležité. Zásadní je, co znamenají. Pojďme si tento model ilustrovat na příkladu se změnou úchopu.

Fáze 1: Nový koncept
Na tréninku se od trenéra dozvíme, že při správném úchopu vidíme dva až tři klouby na hřbetu levé ruky a dva klouby na hřbetu pravé.

Fáze 2: Chápeme nový koncept
Jak správně držet hůl tedy chápeme.

Fáze 3: Zkoušíme nový koncept
Nové držení vyzkoušíme. Cítíme, že je nám v něm tak trochu divně, ale zkusíme míček odehrát. Pravděpodobně ho i několikrát topneme.

Fáze 4: Nedaří se hrát s novým konceptem
I když se nám sem tam odpal podaří, cítíme, že si tělo na změnu pořád zvyká. Tato fáze se nemusí objevit a v nové poloze se můžeme cítit dobře okamžitě, ale spíše je třeba očekávat, že hned nebudeme odpalovat jako Bubba Watson.

Fáze 5: Hrajeme přirozeněji s novým konceptem
Tato fáze přichází zhruba po hodině tréninku (nebo i méně). Je to právě opakování, které nám pomůže cítit se v novém pohybu nebo poloze lépe. A to i přesto, že lepší pocit se zatím na kvalitě nemusí odrážet.

Fáze 6: S novým konceptem se nám hraje pohodlně
Do této fáze se dostaneme za nějaký čas. Může to být jeden den, ale i týden. Záleží na tom, jak moc trénujeme.

Fáze 7: Nový koncept děláme automaticky
Překonat toto období je nejtěžší, protože může přijít až za několik měsíců. Říká se, že je potřeba něco zopakovat 3000krát, než nám to půjde přirozeně. Z mé zkušenosti je toto velmi individuální. Zejména podle toho, na čem zrovna pracujete.

Hrajte na jistotu
Je důležité dát novým věcem čas tam, kde to neohrozí vaše výsledky, tedy na driving range. A teprve poté se snažit aplikovat novou dovednost „naostro" na hřišti. Lepší technika většinou přinese lepší výsledky okamžitě. Pokud ale pracujete na změně, která je pro vás velmi nová nebo nepohodlná, trvá to déle a je třeba být trpělivý.
Navíc pokud váš starý švih obsahoval řadu kompenzačních pohybů, může rovněž trvat déle, než se jich zbavíte. Na druhé straně, pokud ve vašem původním švihu byly větší chyby, můžete se s novou technikou cítit pohodlně velmi rychle. Pak máte vyhráno, neboť přeskakujete čtvrtou fázi.

Buďte realističtí
Pokud si podle výše popsaného fázového modelu nastavíte očekávání při aplikaci změn ve švihu, budete sami k sobě přistupovat realističtěji a budete lepšími žáky. Celý koncept učení se však rozpadne, jestliže si hráč myslí, že do poslední fáze dorazí rychle.
Často se mi stává, že hráč začne druhý den po lekci, kdy jsme se učili nějakou změnu, hrát úplně stejně jako před ní. A to přesto, že si během lekce osvojil daný pohyb na jedničku. Většinou se domnívají, že stačí trénovat jednu hodinu, aby se pohyb zautomatizoval, ale tak tomu bohužel není.

Cvičení dělá mistra
Asi to nejhorší, co můžete udělat, je něco vzdát po prvních neúspěšných pokusech. Trpělivost je nutná, protože „žádný učený z nebe nespadl". Ani chodit jste se nenaučili ihned, ale postupně, pomalu, tréninkem. Nenaučili jste se chodit na první pokus. Svaly musely nejdříve zesílit, stejně tak vazy a šlachy. Zpočátku jste padali a nyní o tom ani nepřemýšlíte. A stejně tak je to i v golfu.

Poučení z tohoto článku? Více trénujte a méně se orientujte na výsledek. Dejte míček stranou a provádějte cvičné švihy, dokud se necítíte dobře a přestanete na pohyb tolik myslet. I profesionálové odpálí třeba jen 20 míčků za hodinu, než se pořádně naučí svůj švih. Více pracují se zrcadlem, videem a dalšími zařízeními pro zpětnou vazbu.
Zkuste lépe vnímat pohyb svého těla při švihu třeba tím, že při něm zavřete oči. Nebo zkuste švih provést velice pomalu a uvědomit si tak detaily pohybu.

Přijměte, že na učení potřebujete čas. Nezoufejte, pokud se při změně cítíte divně, každý pohyb se pro vás může stát přirozeným, zopakujete-li ho v dostatečném počtu. Jen se ujistěte u svého trenéra, že nový pohyb provádíte stále dobře. Všichni profesionálové si tímto prošli, chápou dlouhý proces změny, což je také důvod, proč jsou v golfu dobří.

Autor: Adam Young je trenérem Akademie Davida Leadbettera ve španělském resortu La Manga Club, autor tréninkového programu The Strike Plan a autor úspěšné knihy tipů založených na výzkumech z oblasti motoriky The Practice Manual.