Cílem každého hráče je proměnit co nejvíce berdíků. Ale k tomu potřebuje jen jednu věc: Kontrolu. Není to zrovna slovo, které vyvolává kdovíjaké emoce. Ovšem kontrola je naprosto nezbytná, pokud chcete hrát úspěšný útočný golf.

---

Cílem každého hráče je proměnit co nejvíce berdíků. Ale k tomu potřebuje dvě věci: Přesnost a kontrola. Nejsou to zrovna slova, která vyvolávájí kdovíjaké emoce. Ovšem kontrola je naprosto nezbytná, pokud chcete hrát úspěšný útočný golf. Abyste získali absolutní vládu jak nad délkou, tak směrem svých úderů, musíte zvládnout několik faktorů. V prvé řadě je to odpovídající mechanika švihu, se kterou souvisí zaujetí správného základního postoje. To vše jsme rozdělili do šesti kroků, které vás dovedou k přesné hře:

1. Patování: Správný přístup
Přístup ke hře ve smyslu mentálního vyladění, v duchu hesla „To zvládnu" nebo „Ten pat proměním". Navíc nejde jen o to, pat pouze co nejvíce přiblížit k jamce. I když jde o dlouhý úder, musíte proměnit každý pat. To je klíč k úspěšnému skórování. Úspěch spočívá ve zdravé agresivitě, jež není bezhlavá, a souvisí s nalezením odpovídající rychlosti, kontroly délky a správné dráhy.

Jak si takový postoj osvojit? Prvně se sžijte s dlouhými paty. Na cvičném greenu hrajte 10–15 metrové paty a snažte se, aby „umíraly" do jamky. Pokud se to nepovede, pravděpodobně vás bude čekat další pokus ze vzdálenosti cca 1 metru. Následně přejděte k úderům ze 3–3,5 metru, což je skórovací vzdálenost. A nezapomeňte na svou mantru: „To zvládnu!

2.Patování: Pevná levačka
Kontrola líce patru od začátku úderu do jeho konce je velmi důležitá. Na túře jsou nejpopulárnější dvě techniky. Jedna skupina hráčů využívá pravou ruku pro vedení dopředného pohybu, druhá skupina využívá kmitavého pohybu ramen k vedení hlavy hole dozadu a vpřed. Podle mě tyto pohyby mohou vést k trhnutí s hlavou patru a jeho svedení ze správné dráhy.

Nejvhodnější je švihnutí pomocí levé ruky - tedy pokud máte levačku slabší a vyvinete jí méně síly než rameny. Míček se pak snáze kontroluje. Chcete-li tento pat okopírovat, jednoduše si představte, že levou ruku odtahujete dozadu v prodloužení cílové linie, aniž byste ohýbali zápěstí.

3. Dlouhá hra: Dobrý začátek
Všichni máme nějaké špatné návyky, které se tu a tam vloudí do naší hry. Je nutné zjistit, o jaké chyby se jedná, a vědět, co dělat, když se znovu objeví. Já sám často při založení hole přenáším váhu až příliš na paty, protože se moc ohýbám v kolenou. Výsledkem je špatný postoj při vedení hole dozadu. Při jejím spouštění dolů pak jde dovnitř, takže míč vyletí špatným směrem.

Při založení hole bych měl zaujmout vzpřímenější postoj – je potřeba cítit, že kolena jsou mírně napnutá. Jedním ze způsobů, jak toho docílit, je zavřít oči a zhoupnout se dozadu a dopředu, což pomáhá nalézt rovnováhu.

Ať už si myslíte, že váš postoj je dokonalý či nikoliv, díky tomuto cviku si uvědomíte, kde spočívá vaše váha, a budete připraveni zvládnout svůj švih. Pointa je ve správném základním postoji, neboť ze špatného postoje pramení většina chyb – v tom případě je důležité zjistit, kde v postoji vzniká problém, a pracovat na jeho odstranění. Optimální postoj, jak při založení hole, tak při zásahu míče, vždy přispívá k čistému impaktu, což je pro případné atakování vlajky velmi podstatné.

4. Dlouhá hra: Přechodová fáze
Jednou z nejdůležitějších částí golfového švihu je přechod mezi nápřahem a následným spouštěním hole. Je to jedna z činností, jíž jsem se v uplynulé sezoně věnoval opravdu důkladně. Spouštění hole startují nohy, které následují paže. Pokud zvládnete tento přechod opravdu dobře, tělo se bude pohybovat ve správných sekvencích – právě to je nezbytný předpoklad pro přesné rány.

Abych přechod zvládl co nejlépe, pomáhám si provedením několika velmi pomalých švihů. Ještě než se dostanu do vrcholné pozice nápřahu, zahájí nohy fázi spouštění hole – tento pohyb je rozhodující, neboť umožní, aby šla hůl při spouštění dobře dolů. Poté se ujistím, že při zásahu míče míří kolena na cíl. Soustředím se pouze na tyto věci, protože jen ony jsou klíčové z hlediska přesnosti.

5. Dlouhá hra: Volba cíle
Jedna z mých praktik v uvedené souvislosti spočívá ve volbě bodu, který se nachází nad úrovní odpaliště (třeba strom nebo budova), pokud ale už hraji na grín, volím si bod ležící na zemi (například hrana bankru, svah nebo dokonce jamka). Jakmile hodláte atakovat vlajku, vámi zvolený cíl by měl být na zemi. Buďte při jeho volbě co nejpreciznější, soustřeďte se na detail.

Nikdy byste neměli mířit stylem, že si řeknete: zahraji to tak na 10 metrů vlevo od vlajky – místo toho si najděte konkrétní bod. Sami možná budete překvapeni, jak se díky tomu zlepší přesnost vašich úderů. Chcete-li uhrát birdie, zvolte si cíl a miřte přímo na něj.

Ve svých myšlenkách nebuďte negativní, nemělo by v nich zaznít žádné „ne“. Určité údery jsou sice spojeny s jistou dávkou rizika, ale jakmile se chystáte zahrát ránu, soustřeďte se jen na její odehrání. Ve svůj prospěch můžete využít i kontury či svahy.

6. Dlouhá hra: Vhodná taktika
Jste-li v takové vzdálenosti, z níž hrajete s jistotou, buďte agresivní. Pokuste se být co nejpřesnější, protože vás to pozitivně nabudí. Využijte svou předúderovou rutinu k dokonalému soustředění, které také přispívá k dobré náladě.

Jestliže ale musíte hrát z místa, kdy si svou délkou jisti nejste, nebo vás čeká obtížná rána, raději hrajte konzervativně. Zní to jasně, ale podstata se ukrývá v pocitu, který by vám měl diktovat, jak agresivně můžete hrát.

Pro mě osobně je zásadní vzdálenost. Je-li vyhovující, půjdu do toho naplno, třebaže se ostatní domnívají, že jde o obtížný úder. Je to ale jen mé sebevědomí, které mi předepíše, jak agresivní bych měl být.

(Článek "Patrick Reed: Ještě více birdie" vyšel v Časopisu Golf 3/2016, str. 24 a článek "Luke Donald: Ještě více birdie" vyšel v Časopisu Golf 3/2010)