Typickým příkladem je golfista, který se považuje za hráče hrajícího standardně 90 ran. Ten se v podstatě odsuzuje k celoživotní stagnaci, nedostatku pokroku a skóre, které nikdy nepřekoná 90. Úroveň dovedností hraje velký vliv, ale mnoho hráčů prolomí tuto bariéru z jiných důvodů než je způsob, jakým míč zasáhli. Možná jste viděli, jak bogey hráč hraje skvěle a najednou si ke konci hry uvědomí své skvělé skóre a jeho forma je fuč. Třeba se to stalo také vám. 
Ovšem, může se stát i cosi podivného: tento hráč zjistí, že kolo dohrál pod 90, aniž by o tom během hry věděl. Pro takového golfistu je najednou mnohem jednodušší to v budoucnu znovu dokázat. Stejně jako náš chovatel z minulého článku, který má jiný systém přesvědčení o tygrovi, tento hráč má nyní jiný systém přesvědčení o tom, co je pro něj možné a nemožné. Je pravděpodobné, že hráč v ten den neudělal nic zvláštního ani nenormálního. Prostě si jen šel svou normální hru, a ani si neuvědomil, že se chystá zahrát svůj nový osobní rekord. A s tímto novým systémem přesvědčení zmizí i staré příznaky nervozity při skóre blížícím se pod 90.
Když si dříve tento hráč uvědomil, že může dosáhnout na 89, dostal se pod nápor adrenalinu, který mu na hřišti zdůraznil každé riziko a tím mu hru sabotoval. „Kdybych se jen uvolnil a nechal to jen tak běžet.“ Říkáme si po kole. Ale nyní to zvládl. Už jednou zahrál pod 90, takže už to najednou není problém. Může relaxovat s vědomím, že už má jednu výhru za sebou. A to ho zbaví příznaků nervozity.
Pravda bolí
Realita má obrovský vliv na systém našich přesvědčení a je těžké získat zkušenosti s překonáváním našich osobních bariér. Ale můžeme udělat krok správným směrem a podvést náš mozek tím, že si budeme selektivně vybírat, jakou realitu si přejeme si uvědomit.
Možná jste o tom už dříve slyšeli a každý velký sportovec to do jisté míry používal: VIZUALIZACE. Nyní vám vysvětlím, jak si vytvořit nový systém přesvědčení na základě vizualizace. Vytvořte si něco mnohem hlubšího než přesvědčení „myslím, že to dokážu“, ale získejte pocit, který říká "Vím, že to dokážu". A to je velký rozdíl.
Jak vizualizovat
Ne, nemusíte si sednout do lotosové pozice a začít zpívat mantru, abyste efektivně vizualizovali. Prvním krokem je pochopit, že se jedná o probíhající proces. Je to jako jít do posilovny. Musíte si dát malou zátěž a teprve za nějaký čas můžete začít sklízet výsledky svého úsilí. Začátečníci nebo lidi s nízkou sebedůvěrou mohou udělat obrovský krok vpřed jen tím, že v tom budou pokračovat každý den. A obráceně, pokud přestanete, vaše schopnosti začnou atrofovat jako sval, který necvičíte.
Můžete se na to dívat jako na dva samostatné svaly, které chcete posilovat: První je vaše úroveň sebedůvěry a víra ve vaše schopnosti a druhý je duševní houževnatost a mentální odolnost proti působení špatného odpalu. Oba společně vám poskytnou maximální šanci podat optimální výkon.
Vezměte si kus papíru, nebo ještě lépe, skórkartu a:
- Posaďte se a zavřete oči (poté, co jste si přečetli tento příspěvek, jinak byste nevěděli, co se bude dít dál).
- Projděte si své poslední golfové kolo; odehrajte ho v mysli ránu po ráně a snažte se při tom vzpomenout na co nejvíce podrobností.
- Kdykoliv narazíte na špatný odpal (nejen průměrný odpal, ale ten opravdu špatný), otevřete oči a poznamenejte si, co to bylo. Možná to byla tlustá rána nebo třeba špatný čip.
- Znovu zavřete oči a nahraďte si váš výjev obrazem lepšího odpalu, který jste zasáhli v podobné situaci na stejné jamce nebo na jiném hřišti či drivingu. Například, pokud jste zahráli svůj 120 metrový odpal do bankru na 16. jamce, nahraďte ho vzpomínkou, ve které jste odehráli 120 metrů přímo na green. Nemusí to být žádný zázrak, ale musí to být taková rána, se kterou můžete být spokojeni.
- Zopakujte si vizualizaci tohoto jediného obrazu 3 až 5-krát, pak odtud dokončete imaginární jamku a zapište si nové skóre do výsledkové listiny.
- Dělejte to tak dlouho, dokud si v hlavě nedokončíte celé kolo a nenahradíte všechny špatné rány y těmi dobrými.
Jaké bylo vaše nové skóre?
Toto cvičení nazývám „co kdyby“. Po golfové rundě to hrajeme všichni: „Kdybych to nezahrál do vody na 8.“ Problém je v tom, že jste si zvnitřnili špatný odpal tím, že jste o něm mluvili a znovu si ho vizualizovali. Při tomto totiž nedochází k procesu nahrazení dobrou ránou, což nás odsuzuje k jeho neustálému opakování. Pokud však vizualizaci uděláte správně, měli byste mít seznam věcí, na kterých chcete pracovat a také představu o tom, jak byste to potenciálně dokázali zahrát lépe.
Poslední úroveň
V procesu vizualizace je důležitá ještě jedna etapa.
Skončete den výběrem těch nejlepších ran. Projděte si v hlavě celé kolo, dokud se nedostanete k těm nejpovedenějším ranám. Nyní si do detailu projděte každý z nich; Udělejte to společně s rukama, jako byste drželi imaginární hůl. Ve své mysli dejte míček na týčko a postavte se za něj. Zahrajte svůj švih a snažte si vzpomenout na úroveň sebejistoty, kterou jste v tom momentu cítili. Představte si, že se připravujete na odpal se stejným pocitem nepřemožitelnosti a jistoty, který jste měli, když jste věděli, že váš míček míří na cíl.
Při tom se soustřeďte na to, jak atleticky cítíte svůj pohyb těsně před odpalem. Nyní si představte rytmus a pocit provedeného švihu a pocit kontaktu s míčkem. Jak si vizualizujete let míčku, který trvale drží cíl, zachyťte pocit, který jste měli při sledování trajektorie letu. A nyní ten pocit zdvojnásobte! A znovu ho zdvojnásobte.
Jakmile máte ten pocit, který lze získat pouze tím nejlepším odpalem, jemně si stiskněte ruce jako byste drželi hůl. Tohle opakujte pro každou dobrou ránu, který jste odehráli. Snažte se ale opravdu vybrat jen ty nejlepší, které jste ten den zahráli.
Celý tento proces trvá asi 10-30 minut a lze ho provést i před spaním. Dokonce vám může pomoci i usnout. Někteří lidé mají schopnost vizualizovat i s otevřenýma očima, ačkoliv je lepší, když jste uvolnění a se zavřenýma očima - jako v hypnoterapii.
Pro ty z vás, kteří mají rádi spiritualitu, můžete to chápat jako zákon přitažlivosti. Pro ty z vás, kteří jsou skeptičtí a vědečtější jako já, můžete to chápat tak, že při vizualizaci dochází v mozku k masivnímu množství pozitivních nervových aktivit. V podstatě si osvojujeme správné vzory pohybu a přesvědčení. To má neuvěřitelný účinek na naše:
- budoucí přesvědčení,
- kam zaměřujeme pozornost,
- naše fyziologické reakce na určitou situaci (např. blížícímu se osobnímu rekordu)
- způsob provedení švihu bude konzistentnější a odolnější vůči stresu.
Toto je jedna z mnoha metod, kterou učím vytvoření nového systému přesvědčení. Vycházela z komplexnější verze, kterou jsem dělal jako teenager. To mi pomohlo dostat se z hendikepu 32 na 2 za pouhé 3 roky.
Autor: Adam Young je profesionální trenér, působí v klubu Twin Lakes v Santa Barbaře, je autorem tréninkového programu The Strike Plan a úspěšné knihy tipů založených na výzkumech z oblasti motoriky Next Level Golf.