1. Chip s otevřenou lící, s velmi lehkým stiskem
Pokud hrajete z obtížné pozice, z níž bude úspěch už jen dostat míček na green, doporučil bych 60° wedge. Otevřete líc hole a pracujte s přirozenou čipovací technikou. Na jednu věc nesmíte zapomenout, a to na velmi lehké sevření gripu. Dokonce to nejlehčí, které bych na stupnici od jedné do deseti, kde jedna znamená nejlehčí, vyjádřil dvojkou. Takové držení míček přiměje lehce dosednout na green a vaše šance na záchranu skóre stoupne.
2. Chip železem č. 8 nebo 9
V naznačené situaci vezme spousta amatérů 60° wedge a pokusí se zahrát míček na green tak, aby po něm poté běžel. Problematické na zvoleném řešení je, že u hole s tak vysokým loftem nelze počítat s delším doběhem. Proto byste měli hrát razantněji.
Použijete-li ovšem železo osmičku nebo devítku, můžete počítat s delším doběhem po greenu. Samozřejmě taková rána vyžaduje trochu praxe a musíte si na ni věřit. Jestliže totiž minete cíl a zasáhnete green, čeká vás dlouhý pat zpátky. Nicméně rána, jaká vás čekala, sama o sobě procentuálně nedává velkou šanci na úspěch, proto chip železem stojí za pokus.
3. Z rafu jako z bankru
Už jste někdy zkusili zahrát z trávy stejnou technikou jako z bankru? Pokud ne, pak věřte, že se to může hodit. Zvlášť pokud máte hrát přihrávku z vyššího rafu. V tom případě vezměte hůl a založte ji sedm až deset centimetrů za míček, otevřete líc a volte agresivní švih, jako byste hráli šedesátimetrovou ránu. Nezapomeňte rotovat trupem a akcelerovat až do závěrečné fáze úderu.
(článek "Phil Mickelson: Delikátní záchrana" vyšel v časopisu Golf)