1. Čtení patu
V ideálním případě by se mé pocity při patování daly shrnout výrazem, že mám v tu chvíli „okno". Snažím se dostat do stavu, kdy nemyslím na nic jiného, nic nesmí odvádět mou pozornost. Postupuji při tom ve třech krocích. Prvním je odstoupit za míč a podívat se na dráhu patu. Ve druhém kroku se na pat podívám i z nejnižšího místa greenu, abych posoudil rychlost úderu a snáze přečetl sklon. Ve třetím kroku jdu za jamku, abych linii patu přečetl i z opačné perspektivy. Pokud si při čtení dráhy patu věřím, vím, kam mám míček prvně poslat i jakou rychlostí.
2. Rutina
Nejdůležitější je, co se děje, když zaměřujete pat. Pokud si dráhu nepředstavím přesně, těžko si navodím stav „zatmění mysli", abych mohl patovat s čistou hlavou. K tomu slouží rutina, která úzce souvisí s tím, co jsem popsal už prve.
Pak už jde o namíření a uchopení patru. Prvně ho beru jen do pravé ruky, namířím líc a podívám se na tělo, chodidla musím nastavit rovnoběžně v zamýšleném směru. Klíčové je, aby tělo souhlasilo s vyrovnáním patru. Potom přiložím levou ruku pod svou pravou a uchopím hůl (tzv. cross-handed grip).
Všechno musí probíhat v dokonalé rovnováze, váha je rozložena rovnoměrně na obě chodidla, rozkročená na šířku ramen. Mohu, ale nemusím, provést pár cvičných švihů a pak už jdu na věc.
3. Patovací technika
Základní kámen úspěchu na greenech spočívá ve výborné technice. Na čem si dávám maximálně záležet, to je kolmý postoj vzhledem k líci hole. Míč mám mírně vpřed od středu postoje, což mi pomáhá udeřit jej v okamžiku, kdy už hůl v patovacím oblouku mírně stoupá. Díky tomu začne rychleji rolovat.
Ještě bych zmínil, že oči mám malinko zevnitř linie spojující míč a cíl. Umožňuje mi to napřahovat patr po mírném oblouku. Nesnažím se manipulovat hlavou hole ve snaze odtáhnout patr po přímce, jedná se o zcela přirozený pohyb.
4. Tréninkový tip
Není pochyb, že patování patří k silným stránkám mé hry. Určitě je za tím zčásti talent, zčásti dobrá fyzická kondice, ale naprostý základ představuje trénink. Poradím vám proto jedno užitečné cvičení, které jsem do své přípravy zařadil, věřím, že vám pomůže.
Najděte si na putting greenu dvě jamky ve větší vzdálenosti od sebe, řekněme tak 12 metrů. Zhruba metr od zadní hrany každé z nich položte hůl nebo vyrovnávací tyčku, jaké se používají při tréninku. Tím si vytvoříte bezpečnou zónu, v níž musí končit každý pat, pokud tedy míček nezapadne rovnou do jamky.
Začínám vždy tři metry od jedné jamky, takže ke druhé to je devět metrů. Zapatuji třikrát ze tří metrů. Když všechny míče skončí v bezpečné zóně, hraji další tři paty z devíti metrů. Když i tyto tři míče skončí v bezpečné zóně, posunu se o metr blíž a celé cvičení opakuju, takže kratší cíl je čtyři metry ode mne, delší osm metrů. Tak pokračuju až do okamžiku, kdy je první jamka vzdálená devět metrů ode mne a druhá tři metry.
(originál článku "Jordan Spieth: Cesta ke snížení skóre" vyšel v časopisu Golf)