1. Správný začátek
Většina amatérských hráčů zabíjí razanci už jen samotným postojem. Obvykle se hrbí nad míčkem a zakulacují ramena. V takovém případě je však téměř nemožné dosáhnout uvolněného švihu a pořádného natažení paží. Soustřeďte se na to, abyste si pro paže vytvořili dostatek prostoru. Musíte švihnout volně a docílit plného vytočení ramen. Postavte se proto dál od míčku, ale udržujte vzpřímený postoj. Všimněte si, jak vám taková kombinace otevře místo mezi rukama a nohama, díky tomu lze doslova explodovat v momentě impaktu.
2. Natažená paže
Chcete-li dosáhnout maximální síly, je zapotřebí plné vytočení po obou stranách od míčku. Spousta amatérů vede hůl při odtažení dovnitř, takže ohýbají paže v loktech. V protažení úderu po zásahu míče to následně vede k ohnutí levého lokte (tzv. chicken-wing), a to není dobré. Podívejte se, jak nataženou držím levou paži v tomto případě já. Abych si zkontroloval správnost provedení, často v tréninku provedu jen poloviční švih a podívám se, zda je vše v pořádku.
3. Rotace místo zvednutí
Jestliže drajvr zvednete přímo nahoru a švihnete po strmé rovině, nikdy nedosáhnete maximální razance. Té docílíte rotací těla a švihnutím kolem osy. Pořádně otočte trup a do impaktu jděte zevnitř. Zároveň se tím vyvarujete šlajsu.
4. Práce zápěstí
Postupné uvolňování zápěstí je dalším důležitým prvkem. Podívejte se na pozici pravého zápěstí, které se po zásahu míčku plynule přesouvá přes levé zápěstí. Probíhá-li vše zcela volně, takovému úderu můžete věřit. Amatérští hráči zpravidla svírají hůl velmi pevně, což brání hlavě hole, aby předstihla ruce. Hlavu hole tím zpomalíte a „okradete se" o vzdálenost. Maximální délka úderu souvisí s maximální rychlostí hlavy hole, která je možná jen při plném uvolnění zápěstí a protažení paží.