Pokud máte nervy jako špagáty existuje jeden osvědčený a jednoduchý způsob, jak se vrátit zpátky do hry za pomoci jednoho z nejpodceňovanějších aspektů hry - rutině, která patří k nejpodceňovanějším aspektům hry. Mění se hráč od hráče, ale může se měnit také u jednotlivých ran. Nejlepší hráči světa mají obvykle jednu předúderovou rutinu před standardní ranou a jinou pro patování.
Sledujete-li turnajovou hru, občas se stane, že hráč před ranou znovu odstoupí od míčku, neboť něco není v pořádku. Následně si znovu projde celou předúderovou rutinou. Amatéři se profíky často snaží kopírovat, je proto zarážející, že až 90 % amatérů žádnou rutinu před úderem nepoužívá. Přitom vás na ránu připraví jak mentálně, tak fyzicky. U hráčů obvykle zabere minutu dvě před normálním úderem a až tři minuty před patem. Lze ji rozdělit do několika částí:
1. Výběr hole a tvaru rány
2. Namíření
3. Úchop hole
4. Vizualizace potřebné rány a kontrola dechu
5. Zaujetí postoje
6. Zakmitání rukou
7. Spuštění akce
U kroku č. 4 se u amatérů často setkáváme s obavou typu „jen ať netrefím..." Negativní myšlenka ovšem často vede k tomu, že se vaše obava naplní. Rovněž bod č. 7 bývá problematický, neboť jej hráči podceňují, jakkoliv je zahájení švihu podstatné. U každého nereakčního sportu byste přitom měli mít nějaký impuls, který akci spouští. Třeba Snedeker třeba bezprostředně před zahájením nápřahu zvedne pravý palec a následně ho přiloží na grip, čímž celý pohyb odstartuje.
(autor: Petra Prouzová; originál článku "Brandt Snedeker: Zkrocení nervů" vyšel v časopisu Golf 8/2015, str, 36)