Jestliže se vám zrovna nedaří podle představ, to nejhorší, co byste mohli udělat, je pokoušet se hrát perfektní rány, které tak často obdivujete u profesionálů. Podobné údery si ušetřete na lepší dny. Pokud jste vstali „levou nohou“, soustřeďte se pouze na to, abyste míček dostali do jamky. Nemusíte totiž hrát své nejlepší rány, přesto můžete zapisovat solidní výsledek. Co tedy dělat, aby se vaše sebevědomí vrátilo? Zkuste využít tři následující tipy:
Patování
Věřte svému instinktu a ušetříte až jednu ránu. Tak by mohla znít ve stručnosti první formulka. V momentě, kdy paty nevycházejí podle představ, zkuste přehnaně nečíst gríny. Možná to zní bláznivě, nicméně pokud přestanete s jejich nadměrnou analýzou, zjistíte, že vás na grínu povede dříve budovaný instinkt.
Klíčovým bodem přitom je, abyste vše prováděli jednoduše. Zkoušením mnoha různých pohybů situaci jen zhoršíte. Pokud nemá na grínech dobrý den, nepřemýšlejte o mechanice pohybu a nesnažte se dlouze číst gríny. Místo toho si vyměřte dráhu patu a zaujměte pohodlný postoj, který umožní navodit si dokonalý pocit i představu, jak poslat míček do jamky. Čím více se spolehnete na přirozený instinkt, o to budete na grínech úspěšnější.
Pro amatérské golfisty to platí dvojnásob, místo toho, abyste dělali, co vám kdo zdůraznil, spoléhejte na svou přirozenost. Vaše pocity z dobře provedené rány nezná nikdo lépe než vy sami, jedině vy poznáte svůj ideální pat. Prostřednictvím chodidel vnímáte sklon svahu lépe než při vizuálním prozkoumání. Postavte se za míč a vyměřte si dráhu patu tak, že si představíte průběh celé akce. Pokud se necítíte pohodlně, změňte postavení a zkuste to znovu.
Úder jednou paží
Vyzkoušejte v tréninku následující cvik. Uchopte hůl do jedné ruky a zahrajte cvičný úder. Je to jeden z nejjednodušších způsobů, jak opět srovnat rovinu dráhy, po níž vedete hůl. Před každým patem si dejte několik cvičných švihů, kdy hůl držíte jen v levé ruce, což pomáhá zůstat při úderu skvér vzhledem k cílové linii a zaujmout k úderu správný postoj.
Zavřete oči
Jestliže máte dojem, že ztrácíte cit pro úder, pak byste mohli vyzkoušet další z tradičních cvičení. To vychází z toho, že patujete se zavřenýma očima a pokoušíte se odhadnout, kam až míček dojede. Jak už bylo řečeno, chodidla vnímají gríny mnohem citlivěji než zrak. Nemůžete-li pak sledovat své paty, budete o to vnímavější a po několika patech si budete jisti, kam svůj míček posíláte.
EXTRA TIP: Technika patování
1. Když uchopíte patr
U techinky je nejzásadnější věcí rytmus. Snažte se propojit své tělo s patrem tak, že dokážete doslova cítit hlavu hole. Potřebujete získat kontrolu nad energií vkládanou do úderu.
Pohyb při patování se všeobecně přirovnává k chodu kyvadla, které se pohybuje vždy ve stejném rytmu, vytváří jednotnou energii a dochází ke stejné šířce výkyvu. Dále je tu neméně důležité pravidlo square to square, neboli „z kolma do kolma“, tzn. že úderová plocha hole při založení za míček by měla vést v kolmé pozici a poté ve stejné pozici pokračovat.
Všechna tato pravidla lze trénovat prostřednictvím zaběhlých technik a pomůcek, jako je např. počítání během pohybu nebo vytvořením rovnoběžné kolejnice, která povede vaši hůl v jedné rovině.
2. Jen ramena tvoří úder
Zatímco u dlouhých ran používáme při úderu celé tělo, při patování je způsob provedení a průběhu švihu velmi odlišný. Především se soustřeďte na to, abyste téměř „paralyzovali“ své tělo, ovšem vyjma ramen, která vám pomohou při utváření chtěného „kyvadlového“ pohybu. Ruce volně spusťte k zemi až do úrovně, kterou vám hůl dovolí. Grip patru byste měli držet lehce, s citem. Neustále si dávejte pozor, aby se vám při úderu nepohnula kromě ramen žádná další část těla.
3. Umístění míče
Když jste již připraveni k úderu, měli byste si být jisti, že se míček nachází přesně na úrovni pod vaším levým (v případě praváků) okem. Tuto skutečnost si ověříte jednoduchým cvikem, při kterém spustíte od levého oka další míč, který by měl dopadnout na míč ve hře. Z tohoto pravidla plyne, že míček bude ležet blíže k vaší levé (přední) noze.
4. MÍření
Základním kamenem úspěšného úderu je tzv. pre-shot routine neboli „předúderová rutina“, která je souhrnem úkonů, jako je představa o budoucí dráze míče, volba pomocného cíle, určení směru postoje a cvičný úder. Na greenu se navíc připojuje jeho „čtení“ a prozkoumání dráhy patu v jeho směru, případně i ze strany. Pokud si dokážete tato pravidla zautomatizovat, tak nejenže si budete jisti při míření na jamku, ale také vám to může pomoci zmírnit stres před dalším úderem či ze hry všeobecně.
Co dělám špatně?
Ze zmíněných zásad jasně vyplývají chyby, kterých se můžete na greenu dopustit. Všeobecně dochází ke třem zásadním hrubým chybám. První z nich je zapojení zápěstí do úderu. Dalším omylem, který se často projevuje, je pohyb trupu. Třetí a zároveň nejčastější hrozba spočívá v pohybech hlavy, především jde o známé dívání se za míčem.
Technika a psychika
Při patování se rozhoduje nejen o čísle, které zahrajete na jednotlivých jamkách, ale především o výsledku celé hry. Z toho vyplývá, že závěrečný boj na greenu velmi silně působí na hráčovu psychiku. Existuje mnoho způsobů, jak psychickou odolnost zlepšovat.
Nejdůležitější je získat absolutní jistotu v úderech ze všech možných vzdáleností. Takový trénink na cvičném patovacím greenu pro mnohé představuje velmi nudnou záležitost, protože zabere mnoho času, bolí z něj záda a není zdaleka tak zábavný jako odpalování míčů do dáli na driving range. Na druhou stranu výsledky tohoto drilu se příznivě projeví na vašem hendikepu.
(Videopomoc zde)
(autor: Petr Kapoun, převzato z časopisu Golfu 5/2010)